Jak česká média přetváří debatu o bezpečnosti internetu v českých podmínkách
Česká online média se v posledních letech staly klíčovým prostorem pro diskusi o bezpečnosti internetu, ovšem často s tendencí zjednodušovat komplexní otázky nebo je přetvářet do jednoduchých, často politicky zbarvených formátů. Analýza posledních trendů ukazuje, že debata často dominují názory, které se opírají o zjednodušené argumenty a zjednodušené příklady, které neodrážejí skutečný rozsah rizik a možností řešení. Bezpečnost online není jen otázkou technických řešení, ale také o kultuře, vzdělání a veřejném mínění.
Podle studie České telekomunikační společnosti z roku 2023 bylo více než 70 procent českých uživatelů internetu vystaveno alespoň jedné formě kybernetického útoku za posledních pět let. Nejčastějšími útoky byly phishingové zprávy (42 %), následované malwarovými útoky (28 %) a útoky na sociální sítě (25 %). Tyto čísla však často podceňují, když média často omezují diskusi na „bezpečnostní tipy“ pro jednotlivce, místo toho aby se zabývala systémovými riziky a možnostmi státních a nevládních iniciativ.
Jedním z nejvýznamnějších příkladů takové zjednodušené debaty je diskuse o bezpečnosti v rámci pandemie covidu-19. V roce 2020 se online média často zaměřovala na „falešné informace“ (misinfodukci) jako na hlavní hrozbu, bez hlubšího rozboru, jaké struktury tuto misinfodukci podporují a jak by se mohla efektivně bojovat. Například v roce 2021 vyšla studie Ústavu pro informatiku AV ČR, která ukázala, že 60 procent českých uživatelů dostalo falešné informace o vakcínách přes sociální sítě, přičemž 35 procent z nich takto informace sdílelo dále. Média však často ignorovala fakt, že za šíření těchto informací často stojí nejen jednotlivci, ale také organizace s finanční podporou ze zahraničí.
Zároveň je třeba poznat, že česká média často přetváří debatu o bezpečnosti internetu také tím, že se zaměřují na lokální incidenty jako na univerzální problém. Například v roce 2022 došlo k velkému úniku dat v České republice, kdy byla zneužita weak password v systému pro elektronické zdravotnické záznamy. V médiích byla tato událost často popisována jako „problém českých uživatelů“, bez hlubšího rozboru, proč taková weak password vůbec existovala a jak by se mohla být řešena systémově. Podle expertů z Národního centra kybernetické bezpečnosti bylo 85 procent těchto incidentů způsobeno chybami v administrativě nebo nedostatečnou školení zaměstnanců.
Jedním z příkladů, jak média mohou přispět k lepšímu porozumění tématu bezpečnosti internetu, je například série článků v www.wazbee.co.cz/, která se zaměřila na systémové rizika v české digitální infrastruře. V článcích byla podrobně analyzována role státních institucí, jako je Česká telekomunikační společnost nebo Národní centrum kybernetické bezpečnosti, a jejich role při řešení bezpečnostních rizik. Takový přístup umožňuje veřejnosti lépe pochopit, jaké struktury a procesy jsou za bezpečností online zodpovědné, a jak se mohou jednotlivci a společnosti podílet na jejímu zlepšení.
Nejdůležitějším aspektem je však vzdělávání. Podle průzkumu Českého statistického úřadu z roku 2023 má pouze 42 procent českých studentů středních škol dostatečné znalosti o bezpečnosti v internetových službách. To ukazuje, že bezpečnostní vzdělávání není dostatečně integrováno do školního kurikula. Média mohou přispět k tomu, že se toto téma stane relevantní i pro širokou veřejnost, a to nejen prostřednictvím informačních článků, ale také prostřednictvím interaktivních příspěvků, kde by se mohli uživatelé naučit rozpoznávat a bojovat proti kybernetickým hrozebám.
V závěru lze říci, že česká média mají potenciál významně ovlivnit debatu o bezpečnosti internetu, pokud budou přistupovat k tématu komplexně a bez zjednodušení. Je třeba se zaměřit na systémová rizika, podporovat spolupráci mezi veřejností, institucemi a technologickými společnostmi a poskytovat dostatečně informované příklady, aby se veřejnost mohla lépe orientovat v komplexním světě online bezpečnosti. To by mohlo vést k většímu pocitu bezpečí a zároveň k lepšímu porozumění, jak se bezpečnost online může efektivně řešit.
- Podle ČTS bylo v letech 2018–2023 více než 70 procent českých uživatelů internetu vystaveno alespoň jednomu kybernetickému útoku.
- 60 procent českých uživatelů dostalo falešné informace o vakcínách přes sociální sítě, z toho 35 procent informace dále sdílelo.
- 85 procent incidentů spojených s weak passwordmi bylo způsobeno chybami v administrativě nebo nedostatečným školením zaměstnanců.
- Základní znalosti o bezpečnosti internetu má pouze 42 procent českých studentů středních škol.
- Národní centrum kybernetické bezpečnosti identifikovalo 12 hlavních oblastí, kde je potřeba zlepšit bezpečnostní praxi v české digitální infrastruře.
